Upozornění
Na konci loňského roku byly v časopise Annals of Internal Medicine popsány tři kazuistiky, kde se po několikaměsíčním užívání zafirlukastu vyvinula závažná hepatitida (1). Zafirlukast je antileukotrien používaný k prevenci a léčbě bronchiálního astmatu. V klinických studiích bylo popsáno pouze zvýšení transamináz u 5 % pacientů a žádné případy hepatitid nebyly popsány. Zafirlukast je metylhydroxylován cytochromem P 450 CYP 2C9.
Doporučení
Na základě těchto kazuistik se doporučuje osoby léčené zafirlukastem sledovat s ohledem na klinické i laboratorní známky vyvíjející se hepatitidy a tuto látku považovat za potencionálně hepatotoxickou.
Důkaz
Ve zmíněném článku jsou popsány tři kazuistiky, kde se u žen středního věku vyvinula hepatitida po užívání tohoto přípravku. První pacientka (42) byla po dobu 9 měsíců léčena 2 x denně 20 mg zafirlukastu. Po této době se asymptomaticky zvýšily hladiny transamináz (AST 2,63, ALT 4,93) a proto byl zafirlukast nahrazen montelukastem. Po čtyřech měsících, kdy se hodnoty transamináz vrátily k normálu, byl opět nasazen zafirlukast. Po jednom měsíci se u této pacientky vyvinuly laboratorní i klinické známky hepatitidy, které plně pominuly až za šest měsíců po vysazení tohoto přípravku.
Druhá pacientka (49) užívala 20 mg zafirlukastu 2 x denně po dobu 5 měsíců. Po této době se u ní vyvinuly známky těžké hepatitidy a postupně během hospitalizace až subfulminantní formy jaterního selhální, které bylo vyřešeno až ortotopickou transplantací jater.
Třetí pacientka (43) užívala rovněž 20 mg zafirlukastu 2 x denně po dobu 6 měsíců a rovněž u ní se rozvinuly známky těžké hepatitidy, které byly zvládnuty až masivními dávkymi kortikoidů. Žádná z těchto pacientek neužívala jiné látky, které by mohly poškozovat játra a rovněž nebyly přítomny laboratorní známky hepatitid z jiných příčin.
Mechanismus vzniku tohoto toxického poškození jater, které bylo na základě biopsie u dvou pacientek diagnostikováno není zatím znám. Ovšem podrobná klinická vyšetření těchto pacientek a odpověď na léčbu kortikoidy by svědčilo pro autoimunitní etiologii.
Eosinofilie a spojení s Churg-Straussovým syndromem (granulomatózní nekrotizující eosinofilní vaskulitida) po podávání zafirlukastu již bylo zmiňováno i v jiných článcích (2,3,4,5,6).
Léky v ČR
V ČR je zafirlukast registrován v přípravku Accolate 20 (20 mg).
Literatura
1. Reinus, J. F., Persky, S., Burkiewicz, J. S., Quan, D., Bass, N. M., and Davern, T. J.: Severe Liver Injury after Treatment with the Leukotriene Receptor Antagonist Zafirlukast. Ann Intern Med 2000;133:964-968 - full text
2. Watts, R. A.: Eosinophilia and musculoskeletal disease. Curr Opin Rheumatol 2001;13:57-61
3. Wechsler, M. and Drazen, J. M.: Churg-Strauss syndrome [letter; comment]. Lancet 1999;353:1970-1971
4. Wechsler, M. E. and Drazen, J. M.: Zafirlukast and Churg-Strauss syndrome [letter; comment]. Chest 1999;116:266-267
5. Wechsler, M. E., Finn, D., Gunawardena, D., Westlake, R., Barker, A., Haranath, S. P., Pauwels, R. A., Kips, J. C., and Drazen, J. M.: Churg-Strauss syndrome in patients receiving montelukast as treatment for asthma. Chest 2000;117:708-713
6. Wechsler, M. E., Pauwels, R., and Drazen, J. M.: Leukotriene modifiers and Churg-Strauss syndrome: adverse effect or response to corticosteroid withdrawal? Drug Saf 1999;21:241-251
|
